Indy 500 ročníku 2023 obsahovalo vše, na co se fandové přišli podívat. Předjíždění za ohromných rychlostí, nehody a rozhodnutí na posledních metrech. Nejšťastnějším člověkem na Brickyardu byl po 500 mílích pilot týmu Penske, 32letý Josef Newgarden z Nashville, Tenesee.
V Indy má v zásadě každý šanci vyhrát
Po tradicích se v moderním světě většinou s posměchem šlape, jednu tradici si ovšem sportovní promotéři zachovali: jako již mnohokrát předtím to opět „zvládli“, pořádat dva ze tří nejdůležitějších motoristických podniků světa o stejný den – Grand Prix de Monaco pro vozy F1 a Indianapolis 500 IndyCarů. Fandové, kteří „vydrželi“ sledovat relativně pomaličký husí pochod ulicemi Monte Carla a měli ještě dost sil, si mohli dát časově dvakrát tak dlouhou, třikrát tak rychlou a desetkrát napínavější honičku po na první pohled fádním oválu v Indianě. O klasickou Borg-Warner-Trophy „největšího závodu světa“, za což Indy 500 v USA s určitostí považují, již dlouho nebojují pouze američtí specialisté jako Foyt, Andretti, Rutherford, Unser nebo Johncock – také letos se mezi 33 účastníky dalo objevit mnoho jmen, která se ještě nedávno snažila o úspěch na evropských autodromech. Nejlepším příkladem je letošní poleman a favorit Alex Palou. Španělský jezdec Chipa Ganassiho obletěl 2,5 mil dlouhý ovál rychlostí 234,217 mph a před závodem věřil, že našel nejlepší nastavení. To stejné doufali i VeeKay, Rosenqvist, Ferruci, O´Ward, Dixon, Rossi, Sato a všichni ostatní v 11 řadách gridu s výjimkou Grahama Rahala (technika ho zradila těsně před startem). V Indianapolisu se totiž jedno jistě nestává: aby někdo měl vyhráno (jako v F1) „již předem“ – v zásadě mý jistou šanci každý, jak ukázalo předešlých 106 ročníků tohoto klasika.
Fáze startu
Po senzačním celodenním zábavném pořadu, který má především vztah k tradici závodu a armádě, měl „Memorial Day“ pro přes 300.000 diváků kolem dráhy na programu start. Když dozněly US-hymna, písně „God Bless America“ a „Back Home In Indiana“ vyřkl majitel areálu Roger Penske „nejfamóznější slova motorsportu“: „Drivers start your engines!“ – a začala sportovní část podívané.
Do první zatáčky dorazila trojice nejrychlejší první startovní řady všech dob v pořadí Palou-VeeKay-Rosenkvist- měli ale před sebou ještě hodně dlouhý závod…K první změně na špičce došlo již ve 3. kole, když vedení na chvilku převzal Rinus VeeKay – a měly následovat desítky dalších podobných manévrů. Aý do prvních zastývek v boxech ovšem nikdo naplno neodkryl své karty. Jen zkušenému Dixonovi nezbylo mnoho es v rukávě, když musel měnit kvůli vibracím pneumatiky jako první. Vibrace a životnost Firestonů byly po zkušenostech posledního tréninku beztak největším bolehlavem všech na trati.
Pověsti žen v motosrportu příliš nepomohla Katherine Legge, když při akceleraci po výměně kol narazila do zdi boxů…
Střední fáze
Chyba jediné ženy v poli nezůstala jediným faux-passem podniku. Těsně před poločasem byl rookie Sting Ray Robb prvním vozem ve zdi oválu. Brzy poté se VeeKay roztočil dle vzoru Leggeyové v boxech, přičemž kolidoval s Palouem! Oba mohli se ztrátou pokračovat.
Po polovině závodu a třech zastávkách v boxech jelo 15 vozů nejen ve stejném kole, ale i v zájemném závětří. Švéd Rosenqvist za sebou „táhl“ kolegu z týmu McLaren, Mexičana O´Warda, Američany Ferrucciho s Newgardenem a krajana, vítěze minulého ročníku Indy 500, Ericssona. Závod a jeho tempo byly bohužel poznamenány taktikou v ohledu na spotřebu paliva a životnost pneumatik – rychlostí dosažených v kvalifikaci nikdo zdaleka nedosáhl.
Čtvrtá série zastávek obsahovala další slapstickovou vložku v boxech, když se se srazili jezdci Michaela Andrettiho, Grosjean s Hertou. Poté to byl právě bývalý jezdec F1, kdo se v 150. kole postaral o druhý klasický kontakt s vnější zdí oválu: Grosjean ukouzl ve druhé zatáčce.
Závěr
Konec neutralizace po Francouzově nehodě 44 kol před cílem zároveň zahájil finálovou fázi závodu. 26 vozů vyrazilo do tohoto sprintu, který měl obsahovat ještě poslední zastávku v boxech, ve stejném kole. Na špičce se pohyboval Foytův jezdec Santino Ferrucci s Ericssonem, Newgardenem, Kirkwoodem, Rosenqvistem, Rossim a Palouem v závětří.
Špička naposledy přezula zhruba 20 kol před cílem. O 4 kola později diváci zažili nejtěžší nehodu dne: O´Ward právě převzal vedení, když se Rosenqvist otřel o zeď. Švédův vůz se roztočil a trefil ho Kirkwood. Američanův monopost vrazil koly vzhůru do hrazení a jeho ulomené kolo letělo vysoko přes plot chránící obecenstvo. Bylo štěstím, že nedopadlo na plně obsazenou tribunu, ale těsně vedle ní na parkoviště před hotelem ve druhé zatáčce… Závod byl přerušen 14 kol před koncem.
Naostro se závodilo po úklidu dráhy a několika zahřívacích kolech již jen závěrečných 20 mil. Vedení převzal výborným manévrem v první zatáčce Penskeho Josef Newgardem. Několik okamžiků později ale letěl O´Ward po kontaktu s Erikssonem do zdi. Za nimi poslal McLaughlin do hodin Pagenauda a ten kolidoval s Canapinem, který poté vrazil do O´Warda.
Znovu se přerušilo a o vítězi 107. vydání Indy 500 měl rozhodnout mini-sprint na 4 kola, ale nepodařilo se: V okamžik re-startu havarovali na rovince Lundgaard, Carpenter, Andretti a Pedersen.
Bylo znovu přerušeno a tentokrát zbývalo jen jediné ostré kolo. Lídr Ericsson kličkoval na startovní rovince tak, jako před rokem, Američan Newgarden za ním se ale schoval svůj rozhodující útok na protější rovinku a těsně před 3 zatáčkou bývalého jezdce F1 předjel. Tento tah znamenal rozhodnutí a Američan slavil své první vítězství v Indy. Po čestném kole prolezl plotem a slavil obklopen diváky na tribuně. Pro Rogera Penskeho to bylo 19. vítězství na Brickyardu.
Jaký to nezapomenutelný den na Indianapolis Motor Speedwayi..!
Výsledek 107. vydání Indy 500:
1. Josef Newgarden, Penske
2. Marcus Ericsson, Ganassi
3. Santino Ferrucci, Foyt
4. Alex Palou, Ganassi
5. Alexander Rossi, McLaren
6. Scott Dixon, Ganassi
7. Takuma Sato, Ganassi
8. Conor Daly, Carpenter
9. Colton Herta, Andretti
10. Rinus VeeKay, Carpenter
Text a foto: Roman Klemm
