Před dvěma lety jsem směl „otestovat“ v rámci podniku Minardi Days v Imole dva vozy Formule 3 ze 70. let, připravené firmou Autoluce. Letos tento „sit-in-test“ tradičně pokračoval. Majitel firmy Daniele Ferrua nabídl podivnému testmanovi (vůz zkouší, aniž by se pohnul) novější model této třídy: karbonovou Dallaru-Alfa Romeo F388 z roku 1988.
Firma Dallara současně třídě Formule 3 naprosto a „levně“ kraluje. Děje se tak díky předpisu, že všechny vozy šampionátu FIA-F3 dodá jediný výrobce. Byly ale i jiné, soutěživější doby, kdy se o vavříny a zakázky jezdců přeli různí výrobci. Modely geniálního Gian Paola Dallary z Varana se ale i tak prosadily. Roku 1987 jeho model F387 dovezl v Itálii pro mistrovský titul Enrico Bertaggia, ve Francii s ním dominoval Jean Alesi a v Německu vládl Bernd Schneider. Nebylo tedy divu, že se jeho následník, lehčí a delší F388 prodával dobře. A vyhrával: Italským mistrem se s ním stal Emanuele Naspetti, francouzským šampionem Erik Comas. Ve Francii uživatelé italského monopostu obsadili prvních pět míst šampionátu – pátý byl za Comasem, Chelim, Vidalem a Gounonem právě testovaný vůz Philippa Gacheho, podporovaný Marlborem.
Gache později postoupil do F3000, kde se ve třech sezonách nedokázal prosadit. Roku 1992 jedinkrát startoval v Indianapolisu, ale havaroval. Podobně skončilo jeho 10 startů v Le Mans. Vyzkoušel i Paříž-Dakar. Současně se 61letý Gache vrátil ke svým kořenům a startuje ve francouzkém historickém šampionátu F3. „Vůz jsme koupili právě před měsícem od Gacheho. Byl v naprosto pojízdném stavu připraven závodit. Jediné, co jsme po technické kontrole udělali bylo, že jsme ho znovu opatřili optikou z roku 1988, to jest klasického lakování Marlboro,“ vypráví Ferrua. Vůz, do kterého se lehce vejde i jezdec větší postavy (já měřím 185 cm) nyní nabízí Autoluce k prodeji.
Text a foto: Roman Klemm